Pokání a obrácení

Navraťte se ke mně celým srdcem, v postu, pláči a nářku. Roztrhněte svá srdce, ne oděv. Navraťte se k Hospodinu, svému Bohu, neboť je milostivý a plný slitování, shovívaý a nejvýš milosrdný. Jóel 2,12

Protože tvé srdce, Jošijáši, zjihlo a pokořil ses před Bohem, protože ses přede mnou pokořil a roztrhl jsi své roucho a přede mnou plakal, vyslyšel jsem tě, je výrok Hospodinův. 2 Paralipomenon 34,27

Když proti tobě, Bože, zhřeší, ale pak změní své smýšlení, obrátí se, budou tě prosit o smilování slovy: Zhřešili jsme, spáchali jsme zlo... Jestliže se k tobě obrátí celým svým srdcem a celou svou duší a budou se k tobě modlit, vyslyš jejich modlitbu a jejich úpěnlivou prosbu. Odpusť svému lidu, který proti tobě zhřešil. 1 Královská 8,46

Jestliže teď napravíš své srdce a vztáhneš své ruce k Bohu, jestliže dáš ruce pryč od ničemnosti, nepřipustíš, aby s tebou přebývala podlost, tehdy pozdvihneš tvář svou bez poskvrny. Jób 11,13

Smiluj se nade mnou, Bože! Podle svého hojného slitování vymaž má přestoupení! Dokonale mě umyj od mého provinění a od mého hříchu mě očisti. Já svá přestoupení uznávám, svůj hřích mám před sebou ustavičně. Proti tobě samému jsem zhřešil, spáchal jsem, co je zlé ve tvých očích. Žalm 51,3n

Když jsem mlčel, mé kosti chřadly, celé dny jsem pronaříkal. Ve dne i v noci na mně těžce ležela tvá ruka. Ale pak jsem ti svůj hřích oznámil. Svou vinu jsem neukrýval. Řekl jsem: Vyznám na sebe svá přestoupení Hospodinu - a tys sňal můj hřích. Žalm 32,3n

Na co si může člověk naříkat, pokud žije? Ať si muž naříká na své hříchy. Zkoumejme a zpytujme své cesty, vraťme se zpět k Hospodinu. Pozvedněme s dlaněmi i srdce k Bohu na nebesích. Pláč 3,39n

Obrať nás, Hospodine, k sobě a my se navrátíme! Pláč 5,21

Spravedlivý, i když sedmkrát padne, zase povstane. Přísloví 24,16

Výrok Panovníka Hospodina: Obraťte se a odvraťte se ode všech svých nevěrností a vaše nepravost vám nebude k pádu. Odhoďte od sebe všechny nevěrnosti, jichž jste se dopouštěli, a obnovte své srdce a svého ducha. Proč byste měli zemřít, dome izraelský? Vždyť já si nelibuji ve smrti toho, kdo umírá. Ezechiel 18,30n

Svévolník ať opustí svou cestu, muž propadlý ničemnostem svoje úmysly; nechť se vrátí k Hospodinu, slituje se nad ním, k Bohu našemu, vždyť odpouští mnoho. Izajáš 55,7

Pojďte, vraťme se k Hospodinu, on nás rozsápal a také zhojí. Poznávejme Hospodina, usilujme ho poznat... Řekněme mu: Promiň nám všechnu nepravost, přijmi nás laskavě, když chceme oběti býčků nahradit svými rty. Ozeáš 6 a 14

Neste ovoce, které ukazuje, že činíte pokání. Matouš 3,2

Tu šel /marnotratný syn/ do sebe a řekl: "Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu hladem! Vstanu, půjdu ke svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Lukáš 15,17

Pravím vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují. Lukáš 15,7

Zhřeší-li tvůj bratr, pokárej ho, a uzná-li svou vinu, odpusť mu. A zhřeší-li proti tobě sedmkrát za den a sedmkrát se k tobě obrátí se slovy: 'Uznávám svou vinu, odpusť mi', odpustíš mu. Lukáš 17,3n

Celník stál docela vzadu a neodvážil se ani oči k nebi pozdvihnout; bil se do prsou a říkal: "Bože, slituj se nade mnou hříšným. Pravím vám, že ten celník se vrátil ospravedlněn do svého domu, a ne farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen." Lukáš 18,13

Co myslíte? Jeden člověk měl dva syny. Přišel a řekl prvnímu: "Synu, jdi dnes pracovat na vinici!" On odpověděl: "Nechce se mi." Ale potom toho litoval a šel. Matouš 21,28

Petr se začal zaklínat a zapřísahat: "Neznám toho člověka." V tom zakokrhal kohout. Tu se rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: "Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš." Vyšel ven a hořce se rozplakal. Matouš 26,74

Byli zasaženi v srdci a řekli Petrovi i ostatním apoštolům: "Co máme dělat, bratří?" Petr jim odpověděl: "Obraťte se a každý z vás ať přijme křest ve jménu Ježíše Krista na odpuštění svých hříchů. Skutky 2,36

Či snad pohrdáš bohatstvím jeho dobroty, shovívavosti a velkomyslnosti, a neuvědomuješ si, že dobrotivost Boží tě chce přivést k pokání? Římanům 2,4

Pohleďte, k čemu vás vedl tento zármutek podle Boží vůle: jakou ve vás vzbudil opravdovost, jakou ochotu k omluvě, jaké znepokojení, jakou bázeň, jakou touhu, jakou horlivost, jakou snahu učinit spravedlnosti zadost. 2 Korintským 7,10

Pociťte však svou ubohost, naříkejte a plačte. Váš smích ať se obrátí v nářek a vaše radost v sklíčenost. Jakub 4,9

Pán má s námi trpělivost, protože si nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání. 2 Petr 3,9


Všichni chceme pokrok. Pokrok znamená přibližovat se k místu, kde chcete být. Když však odbočíte špatnou cestou, rázování vpřed vás o nic blíž cíli nepřivede. Jdete-li špatně, pokrok znamená udělat čelem vzad a navrátit se na správnou cestu; je tedy nejpokrokovější člověk ten, kdo se vrátí nejdřív. Všichni to známe z počtů. Když začnu sčítat špatně, čím dřív to připustím a vrátím se, abych začal znovu, tím rychleji mi to půjde. Na paličatosti, která odmítá připustit, že chybila, nic pokrokového není… Lidstvo jde špatně, vrátit se je nejkratší cestou vpřed.
...A tak křesťanství z dlouhodobého pohledu jistě přináší nevýslovnou útěchu. Ničím útěšným nicméně nezačíná; začíná zhrozením, a nemá cenu pokoušet se dojít útěchy, aniž jsme prošli vší hrůzou. Když se lidé snaží stát křesťany, aniž si nejprve uvědomí, že jsou hříšní, výsledkem je téměř vždy určitý pocit rozmrzelosti vůči Bohu, který je v jejich očích stále nevysvětlitelně rozzlobený. C.S. Lewis

Vytisknout stránku Vytisknout stránku
CalmCube2 CMS · Webdesign Michal Škrabálek
Vytisknout stránkuMapa stránek · © 2013 - 2018 Prosté křesťanství · Počet návštěv: 198891 (1087)