Bůh je svatý Otec

Svatost je hlavní Boží vlastnost. Znamená oddělenost od hříchu, čistotu, jednotu úmyslů a činů, přímost, pravdivost, dobro, nezištnost...


Hospodin je slitovný a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný... Nenakládá s námi podle našich hříchů, neodplácí nám dle našich nepravostí. Jak vysoko nad zemí je nebe, tak mohutně se klene Boží milosrdenství nad těmi, kdo se ho bojí. Jak je vzdálen východ od západu, tak od nás vzdaluje naše nevěrnosti. Jako se nad syny slitovává otec, slitovává se Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí. On ví, že jsme jen stvoření, pamatuje, že jsme prach. Žalm 103,8

Cožpak není on tvůj Otec? Jemu patříš. On tě učinil a zpevnil. 5 Mojžíšova 32,6

Cožpak může žena zapomenout na své pacholátko, neslitovat se nad synem vlastního života? I kdyby některé zapomněly, já na tebe nezapomenu. Hle, vyryl jsem si tě do dlaní, Izraeli. Izajáš 49,15

Kde je tvé cituplné nitro a tvé slitování? Jsi přece náš Otec! Abraham nás nezná, Izrael, ten o nás neví. Hospodine, tys náš Otec, my jsme hlína, tys náš tvůrce, my všichni jsme dílo tvých rukou. Izajáš 63,15 a 64,7

Hospodin, Hospodin, Bůh plný slitování a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný a věrný, který osvědčuje milosrdenství tisícům pokolení, který odpouští vinu a hřích, avšak viníka bez trestu neponechá. 2 Mojžíšova 34,6

...a serafové volali jeden k druhému: "Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů, celá země je plná jeho slávy." Izajáš 6,3

Podvolujte se jeho výchově, Bůh s vámi jedná jako se svými syny... Naši tělesní otcové nás trestali, a přece jsme je měli v úctě; nemáme být mnohem víc poddáni tomu Otci, který dává ducha a život? A to nás naši otcové vychovávali podle svého uvážení a jen pro krátký čas, kdežto nebeský Otec nás vychovává k vyššímu cíli, k podílu na své svatosti. Přísná výchova se ovšem v tu chvíli nikdy nezdá příjemná, nýbrž krušná, později však přináší ovoce pokoje a spravedlnosti těm, kdo jí prošli. Židům 12,7n

Ti, kdo se dají vést Duchem Božím, jsou synové Boží. Nepřijali jste přece ducha otroctví, abyste se znovu báli, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Bože, tatínku! Tak Boží Duch dosvědčuje našemu duchu, že jsme Boží děti. Římanům 8,14

Těm pak, kteří přijali Ježíše a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi. Ti se nenarodili, jen jako se rodí lidé, jako děti pozemských otců, nýbrž narodili se z Boha. Jan 1,12

Hleďte, jak velikou lásku nám Otec daroval: byli jsme nazváni dětmi Božími, a jsme jimi! 1 Jan 3,1

Když ty se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí. Matouš 6,6

Neshánějte se, co budete jíst a co pít, a netrapte se tím. Váš Otec přece ví, že to potřebujete. Lukáš 12,29

Neboj se, malé stádečko, neboť vašemu Otci se zalíbilo dát vám království. Lukáš 12,32

Jestliže vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše dá váš Otec v nebesích dobré těm, kdo ho prosí! Matouš 7,11

Jako poslušné děti nedejte se opanovat žádostmi, které vás ovládaly před tím, v době vaší nevědomosti; ale jako je svatý ten, který vás povolal, buďte i vy svatí v celém způsobu života. Vždyť je psáno: 'Svatí buďte, neboť já jsem svatý.' 1 Petrův 1,14

A nikomu na zemi nedávejte jméno 'Otec': jediný je váš Otec, ten nebeský. Matouš 23,9

Vytisknout stránku Vytisknout stránku
CalmCube2 CMS · Webdesign Michal Škrabálek
Vytisknout stránkuMapa stránek · © 2013 - 2018 Prosté křesťanství · Počet návštěv: 198934 (1238)